Od Abee...

"Úžasná konzerva, chodím sem s otvírákem, pootveřu a čichám ten smích, lásku, klasiku, čichám ty perly, to úžasné počasí, to přátelství.

Až mi bude smutno, tuhle konzervu plnou štěstí prostě sežeru."

pondělí 27. ledna 2014

Dochází mi dech?

Možná.
Ale nebojte, přichází změna. Revoluce. Cítím jí ve vzduchu. Nevím, kdy přesně přijde, ale přijde.

V současnosti jsem pohlcena sepisováním poznatků, dojmů, zkušeností a strašně chytrých superkeců, které by měly dávat dohromady mou diplomovou práci. Když prokrastinuji, tak tvořivě. Jen ne na blogu. Omlouvám se. Ale jak již bylo nadneseno, zas to přijde. Ta změna. Ou jé.

Zatím se s vámi podělím o moudrost, která tu visí nad monitorem ve studovně pedagogické faktulty:
Buďte na lidi hodní, nebo vám nepřijdou na pohřeb. 
- 100 let Bohumila Hrabala 1914 - 2014.
I když ne, to není ona. 

Chtěla jsem se podělit o moudrost, která má velmi motivační charakter:
Žij, jako bys měl zítra zemřít. Uč se, jako bys měl žít navždy. 
- Gandhí.

A to mi připomělo lidovou moudrost z pitomoučkého amerického sitcomu Step by step neboli Kroku za krokem:

Jean-Luc: Tuto sobotu, já Jean-Luc Rieupeyroux, budu stříhat vlasy někomu tak neuvěřitelně slavnému, že až zjistíte komu, tak to s vámi praští. (...) Lidi, mluvíme o opravdu velké hvězdě. Je to hvězda tak velká, že jí stačí jedno jméno.
JT: Mám to. Madonna.
Jean-Luc: Ne.
Al: Sting?
Jean-Luc: Ne.
Karen: Cher?
Jean-Luc: Ne.
Mark: Gándhí?
Jean-Luc: Ne. Je plešatý a mrtvý.
:D

Pro shlédnutí celého dílu doporučuji Youtube.

To je pro dnešek vše. I tak je toho dost, vzhledem k tomu, co bych MĚLA sepisovat.