...že by mě mohl napadnout anglický nadpis pro jakýkoliv článek na mém blogu. Až teď.
The One.
Tam se totiž právě nacházim. V The One Wellness Clubu v Praze. Mezi Tančícím domem a Národním Divadlem. Sem tu na brigádě, díky své kolegyni z firmy pana Eš, děkuju :). Ona už bude vědět.
A je to náročné. Usmívat se, vítat lidi, vařit kafe, čaje, nalévat vodu a obsluhovat přístroje jako Fat Freeze nebo LipoLaser. Přístroje o kterých nejsem až tak přesvědčená, že zázračně fungujou. A když se splete objednávka nebo je dost lidí najednou, tak je to hodně náročné. Stejně jako neustále zvonící telefon.
Na druhou stranu, když vás pochválí, že ste "taková usměvavá", když se zaradujou, že ste tam vy a ne "ta protivná", když vám řeknou, že byste mohla dělat zdravotní sestru a pak vám dají nějaké to menší dýško od cesty...to taky člověka potěší.
A pátky a soboty sou v klidu. Evidentně. Tak co.
Ale už budu končit. Tady totiž i stěny mají uši a mohli by slyšet mé klapání do klávesnice a zázračně přivolat šéfa z kánoe nebo raftu nebo na čem tu vodu jel sjíždět :).
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat