Od Abee...

"Úžasná konzerva, chodím sem s otvírákem, pootveřu a čichám ten smích, lásku, klasiku, čichám ty perly, to úžasné počasí, to přátelství.

Až mi bude smutno, tuhle konzervu plnou štěstí prostě sežeru."

čtvrtek 30. června 2011

Narozeninový report III.

...zní to jako název nějakého krutodémonskyhustopřísného akčního filmu, co? ;)

Že ne? Sakra.

Nu zkrátka a dobře, jak mi řekla do telefonu Meeša cca dva dny poté: "Ty když nejsi na narozeniny nemocná, tak si aspoň kocovinu uženeš, aby ti bylo blbě, co?" :D

Nutno dodat, že blbě mi nebylo až tak moc, hlava trochu bolela (on ten vidlácký rum si asi moc nerozumněl s dámou Lambruco Bianco a rozparáděnym týpkem "Vodka-džus-grenadina,ty jo"), ovšem řízky ani brambory k obědu sme si s Nejmilejším moc neužili ;). Aby taky jo, po propařené noci s Abee v jejích kouzelných šatech, Tomášem a jeho novým kouzelným účesem, Zuzkou s jejím krásným trikem a oparem na rtu ;) a Jiříkem a jeho vtipným vypravováním :). Ale za tu ranní kocovinu a chvilkové odpolední ulehnutí to stálo.

Tradiční garden party, ač se počasí moc netvářilo, dopadla nad očekávání dobře a hlavně nedeštivě. Místo babiččina tradičního máslového dortu (dovršením 20tých narozenin jsem tradičně o tento sladký skvost přišla) byla maminčina roláda a maminčin Sacher. Místo tradičních grilovaných klobásek bylo naložené vepřové maso. Jen Toník a Pavlík tradičně bláznili jako vždy :) ) Tradice tedy zůstává zachována.

Dva laky každý o jiném odstínu tmavě modré (Nejmilejší mi musel nalakovat nehty, když viděl můj zápas a poté uznal, že to není zas až tak jednoduché, jak si myslel ;). Slíbila sem mu ale, že to nikomu neřeknu, takže pst!). Ultimátní komiksové tričko. Světřík a la Helenka Vondráčková. S láskou ukradený model Volkswagena Brouka :D. Šustivé papírky s čísly. Hroomadu čokolády. Náušnice. Lístky na muzikál Tajemství a oběd a odpolední kávu v pražské kavárně Adria. Poznámkový blok v pouzdru na poznámky k bakalářce.
Tři růže. Klíč 12 mm očkoplochý. A k němu nádherný, dřevem vonící, s láskou doma vyrobený malířský stojan.



Děkuji.

Nejmilejšímu.
Rodině.
Kamarádům.

středa 22. června 2011

Mé milované mamince..

Dneska má totiž narozeniny.


Takže jí přeju všechno nejlepší.

Ale stejně jí půjdu popřát osobně. Asi ji vzbudim a udělám to hned teď.
Ta bude koukat, panečku!

A určitě bude ráda.

(to seš ráda, že sem to neudělala, co, mámul? ;) )

úterý 21. června 2011

Hrdinové z Medvídka Pú - jakpa si dávají do čumáčku

Pro pobavení

Já to do teď neznala a navíc Medvídek Pú mi přijde jako neskutečně hloupoučká pohádka, proto mě to dosti pobavilo :).
Děkuji Nejmilejšímu.

Trocha té komiksové problematiky

...a koho svrbí, že píšu komiks a ne komix, ať se poškrábe :)
Následuje obrázek podobný tomu se zajícokachnou v trávě nebo s obličejovým pohárem, ovšem trochu komiksový :).



Tak co? Vidíte Wolverina nebo dva Batmany?
:D

neděle 5. června 2011

Dějiny a dilema

Učim se, učim. Dějiny umění 20. i 21. století.
A pak na mě vybafne tuto. Jeff Koons a jeho Made in Heaven.

Je to erotika? Je to porno? A hlavně, je to umění?

Co myslíte vy?

Já mám dilema.

Na jednu stranu, co bychom chtěli, je to postmodernismus, umění reaguje na cokoliv a na všechno, na stranu druhou sem asi trochu, byť jen malinko pruderní a tohle mě nutí klopit oči a červenat se, nikoliv si to prohlížet ze všech stran a žasnout nad propracovaností všech možných i nemožných detailů.

Ale jo, je to umění. Je to postmoderní umění.

Ale teď co to porno versus erotika?

Mimochodem toto dilema řešil i jeden zkouškový okruh VKMS - Sexualita ve výtvarném umění. Rozdíly mezi pornem a erotikou.
Oblíbená otázka mezi námi studenty - byla lehká. A nikdo si jí nevytáhl :).

A mimochodem podruhé, Jeff Koons dělal další skvělý a monumentální díla. Tuta.

sobota 4. června 2011

Trocha té temné minulosti...

...za jejíž zveřejnění mě spousty z vás možná nebudou mít rádi.

Ale no taak ;).

Začneme naší slavnou skupinou UJO - nebolik Unikátně Jedinečným Originálem. Abee je Unikátní, protože jedině unikát dostane zápal plic v těch neeejhorších vedrech. Domí, ta s tím vlastně začala, když říkala, že ona není divná, ona je Originální. Nu a já sem Jedinečná. A snad nemusím ani vysvětlovat proč :D.

Soubor následujích fotek dokazuje, že my, gymplácké dívky, nevěříme jen tak něčemu a jen tak někomu.



"Blbost, kecááš..." (Paplí a její nevěřícný výraz)


"Joo, to ti tak budu věřit." (Abee a její nevěřícný výraz)


"Ty si fakt myslíš, že ti na něco takovýho skočim?"
(Domí a její nevěřícný výraz)

Ovšem i když sme opatrné a trochu nedůvěřivé, tak se dokážeme odvázat a pořádně zapařit. Nevěříte? Pohleďte!


V hraničářské klubovně jako Ewa Farna s kroužkem ananasu :)


Před vojenským stanem jako Bill z Tokio Hotel.
Komm und reettee mich...
Pokud ste snad, nedejbože (= díkybože), zapomněli na tento úžo song... :D




S delfínem Deflínem.


Se skřipečkem.

Ale jak říkám, bacha na nás. Pokud nás naštvete, dokážeme se na vás pěkně ostře zamračit. Fakt že jo.


Hlavně Abee teda. Já budu předstírat nezájem.

Abee ovšem neumí jen naštvaný pohled. Ona umí i udivený pohled.

Lépe řečeno, vykulený.

Skóťa. BOOM!řice 46. Petrína. Teď Di Maira. Snad na mě nepošle své sicilské přátele za zveřejnění těchto fotek. Furt to nejsou brejle s pejskama, Skóťo :D.


Je to totiž Rossí baťoh,



ostražitý pohled,



a americký úsměv.

Ach ty gymplácké časy. A gymplácké vlasy. Ta nostalgie. To sme se jednou takhle vydali do Anglie...



...cestou si zazívali před katedrálou v Lucemburku...



...a v Bathu zasněně sledovali oblohu.
(kdo je pozná, ten má plus :) )

Taky sme se jednou vydali do Akademie věd. A tam někteří z nás pochopili, proč pro ně bude lepší studovat něco humanitně zaměřeného.



Na jedný přednášce sme se tak nudili, že sme si dali turnaj v Kámen, nůžky, papír :D
Nutno dodat, že na nás náš dozor, pan Koritina nebyl nijak pyšný...


A po řádně vyčerpávající exkurzi (ani nevím, která tohle byla) je velmi důležité vydatně se najíst, no ne?



A ani Hart ani
pan profesor nemůžou zůstat pozadu :)

Nu, co dodat. Snad jen poslední fotku.



Pobledlá. Bylo mi špatně ze serpentýn cestou do Prahy.

(co říkáte na "Paplí a krátký vlasy"? Sluší, nesluší?)

Best Burger in Pilsen

Best Burger In NY - tak zní název jednoho z dílů mého oblíbeného HIMYM.
Přiznám se vám, ve Velkém Jablku sem nikdy nebyla, nevím tedy, jako chutná onen newyorský "The best", ale vim jak chutná plzeňský.

Je totiž z PUBu. Skládá se z opečené housky, sto dvaceti gramů opravdového hovězího masa, salátu, rajčete a hořčičné majonézy. Podává se s vynikajícně okořeněnýma hranolkama. Mňam.

Jde o to, že ne vždy se do PUBu dostanete.

Tak což takhle si ho vyrobit doma?

Lidi, to nejde přeci. Ten správnej PUB Burger dostanete jen v PUBu.



Ale kašlete na to a vyrobte si doma svůj vlastní Best Burger. Nebo Cheesburger. Ale to už je ostatně na vás.

Inspirovalo mě tohle video. Taky má Kuchařka pro dceru. A taky moje fantazie, té se totiž nikdy meze nekladou.



Tak na tenhle burger rovnou zapomeňte. To totiž neni burger, jen se tak tváří. Podívejte. Takže se zkrátka smiřte s tím, že takhle váž burger nikdy vypadat nebude. A kdyby vypadal, tak ho nejezte.

Do vašeho nákupního košíku v supermarketu protentokrát přidejte:
  • mleté hovězí nebo míchané maso. Já ho kupuji v Albertu ve 400 g balení, z toho uděláte 12 hamburgerových placek ani nevíte jak :).
  • strouhanku. Budete pořebovat jednu pořádně vrchovatou polévkovou lžíci, takže stačí i nějaký ten zapomenutý rohlík, ovšem bez jakékoli živé zelenkavé kultury :).
  • vejce. Potřebujete přesne 1, ovšem to vám asi v obchodě neprojde.
  • sůl. Lžičičku soli. To stačí. Fakt.
  • ledový salát. Mňam.
  • rajče. Stačí 1. A to vám i projde.
  • sýr. Pokud chcete Cheesburger. Nejlepší je takový ten tavený v plátkách.
  • housky. Žemle. Druh, tvar, podoba, barva, semínka - vše záleží na vás. Mně se ovšem nejvíce osvědčily obyčejné "raženky".
  • olej. Na smažení.
  • další koření dle vaší chuti. Já, ač to může znít podivně používám směs na pizzu.
  • kečup, hořčice, salsa, majonéza - opět jen na vás.
  • Pečící papír. Čtete dobře.
Tak 10-15 minut předtím než začnete, vyndejte maso z lednice. Stejně tak vajíčko. Jinak vám umrznou ruce. Veřte mi. Já na to vždycky zapomenu a pak trpim :).

Maso, vajíčko, strouhanku, jeden natrhaný plátek sýra (nemusí být) a sůl umístěte do mísy, vyhrňte si rukávy a pusťte se do toho pěkně rukama. A komu to přijde nechutný, odpudivý a nemyslitelný, tak je bábovka a slečinka a žádnej burger si nezaslouží. Tak.

Hotovo? Skvěle. Teď si připravte kus pečícího papíru - jeho velikost odhadněte dle zamýšleného počtu burgerových placek. Udělejte placky. A zapomeňte na třiceticentimetrovou tloušťku, prosím a udělejte pořádně tenoulinké placky o průměru klidně i deseti centimetrů. Placka se vám při smažení scvrkne na polovinu, takže se nebojte obřích monster. Pro úplnost se podívejte na postup onoho chlápka v inspirujícím videu hore.

Placky hotovy? Překryjte je další vrstvou pečícího papíru a dejte odpočívat k ledu. Do mrazáku. A teď máte tak půl hodiny, možná i víc než dostatečně zmrznou a půjdou bez problému sloupnout.
Podívejte se na svůj oblíbený seriál. Učte se. Běžte si zaběhat, za chvíli do sebe nacpete hromadu kalorií. Osprchujte se. Z hladu snězte zbylý obsah ledničky.

Co chcete. A taky si můžete připravit housky a zeleninu. Vlastně byste měli.

Rajče nakrájejte na tenké plátky. Salát natrhejte na libovolně velké listy. Housky podélně rozkrojte a každou půlku namažte - kečupem, majonézou, hořčicí, salsou, dresinkem... hlavně to nepřekombinujte. Mně osobně se osvědčil obyčejný kečup a trochu ostré tomatové salsy. Nebo kečup a trochu ostré avokádové salsy. Mňaam!

A výtečně, placky lze bez potíží sloupnout a nenadáváte přitom na celý svět. Takže rozpalte na pánvi olej a smažte a smažte a smažte. Po obou stranách do hněda.

A teď přichází nejdůležitější část a to udělat z burgru burger - pořadí nechám na vás, nevím, zda je zrovna to mé to pravé ořechové, Sheldon by mi možná k tomu řekl své, ale budiž, zde ho máte:

houska houska houska
houska houska houska houska
rajče rajče rajče
sýr sýr sýr sýr sýr sýr sýr
maso posypané kořením
salát salát salát salát salát salát
houska houska houska houska
houska houska houska

Ráda bych sem hodila i nějakou tu fotku mého výtvoru, ale zatím se mi nepodařilo žádnou vytvořit.

Místo touhy popadnout foťák mám totiž vždy neutišitelnou touhu popadnout onen hamburger a řádně se do něj zakousnout
:).

Yum, yum.