Od Abee...

"Úžasná konzerva, chodím sem s otvírákem, pootveřu a čichám ten smích, lásku, klasiku, čichám ty perly, to úžasné počasí, to přátelství.

Až mi bude smutno, tuhle konzervu plnou štěstí prostě sežeru."

neděle 28. února 2010

Protest!


Protestuju proti pořadí kapel na Orfeus rocku!



Myslela sem totiž, že pořadí udává anketa o nejpolupárnější kapelu na stránkách KZK, čili čím víc hlasů, tím lepší čas... mýlím se snad?

Jak je tedy možné, že Haj hou se svými 4 (!) hlasy hrajou ve 20:00 (VELMI dobrý čas!) a například kapela Malarme (počet hlasů 74) nebo Innominado (80 hlasů) PŘED nimi?



Proto na Haj hou protestně odcházím ze sálu. Kdo se přidá?

pondělí 15. února 2010

čtvrtek 4. února 2010

Aukce nebo galerie...

... aneb nechci vyhodit svoje výkresy ze zimního semestru, tak sem se rozhodla, že by třeba někdo z vás mohl mít o nějaký/é zájem, například na zakrytí díry ve zdivu, fleku na tapetě, prázdného místa na zdi v garáži, kanceláři, jánevimkdekeště,... kdyby joo, stačí říct, zdarma dodám.
Jo a kdybyste na nich chtěli sušit houby jako Padevět (Cimrmanův soused), doporučuji raději na té nenamalované straně, houby by potom mohly (a ne jejich vinou) být jedovaté :).

Ale když je náhodou nikdo nebude chtít, můžu předstírat, že tohle celý je jenom taková galerie...a já nejsem trapná :)

Jde o výběr maleb (tempera na balícím papíře) a kreseb (uhel na balícím papíře).


1. Zátiší na židli, temp. na baličáku

2. Věšák, temp. na baličáku

3. Zátiší s hrncem, temp. na baličáku
4. Zatiší hraček, temp. na baličáku


5. Krabicové zátiší, temp. na baličáku



6. Zátiší s porcelánem, temp. na baličáku



7. Zátiší s modrým sítem, temp. na baličáku

8. Zmačkané zátiší, uhel na baličáku

9. Busta mnicha, uhel na baličáku



10. Zátiší s lebkami, uhel na baličáku

11. Zátiší podivína, uhel na baličáku

Myslete na to, že až třeba jednou budu slavná, tyhle výkresy budou mít nedozírnou hodnotu...

(blablabla...no jasně, tohle si vykládej někomu, koho to zajímá...)

:)

úterý 2. února 2010

Avatar... postřehy a domněnky

O Avataru toho bylo, co se blogování týče, napsáno již celkem dost, proto nebudu plýtvat písmenkama na jeho obhajobu nebo hanobení. Chci se jen pochlubit několika věcmi, kterých sem si všimla poté, co jsem ho viděla potřetí. Možná budete překvapeni, možná okouzleni, možná vás napadne, že je to úplně jasný, jakto, že si toho nevšimla dřív. Zajímá mě jakýkoli názor.
Asi to bude tím jedním semestrem předmětu Hermeneutika, možná ne, ale zdá se mi, že jsem začala nad různými věcmi více přemýšlet, hlavně tedy nad vizuálními vjemy. Víte, hermeneutika totiž předpokládá, že autor sám nevíc, co do jakéhokoli vizuálního předmětu (obrazu, filmu, ...) dal, na to se totiž snaží přijít hermeneutik. Kdo četl můj hermeneutický výklad, asi ví o čem mluvím. I mě samotnou překvapilo, kolik sem toho schopná najít v 7 komiksových framech a jak sem schopná to, co sem našla, vysvětlit.
A možná proto sem si všímala jiných věcí i na Avataru.

Například ta hlavní:
Jistě si vzpomínáte na scénu před závěrečnou bitvou, na důležitý zvrat- Jake Suly se stal Torukem Makto.


Jakto?


Takto: ovládl totiž Toruka, Poslední Stín (velkého lézajícího plaza, nádherně ohnivě zbarveného), začal na něm létat. Udělal to jednoduše- dle domněnky, že je Toruk na obloze největší frajer, tak proč by se díval nahoru. Skočil na něj zeshora ze své ikran a ihned navázal spojení neboli tsaheil (aspoň myslim, že se tomu po na'vijsku říká takhle), čímž ho ovládl a zkrotil.

Když jsme viděla se Šámym Avatara poprvé, na konci říkal, že tahle scéna mu docela vadila. Celé generace Na'vi mají z Toruka strach, Toruků Makto bylo od úsvitu dějin (po na'vijsku "od dob Prvních Písní") jen 5, poslední byl Neytirin prapradědeček. A přijde mariňák a Toruka si obtočí kolem prstu na první pokus. Tenkrát mi to taky přišlo celkem divné, ale chrabře (a celkem chabě) jsem namítala, že ačkoli už onen mariňák vypadá, mluví a chová se tak jako Na'vi, přece jen je člověk, není vázán takovým respektem a strachem z Toruka, který je předáván z generace na generaci. Ani tohle ovšem nevysvětlovalo, jaktože ho Toruk prostě neshodil, co je mu po nějakém tsaheilu.

On ho neshodil, protože si ho vybral. Tak jako si ikran vybírá svého lovce a do konce života nelétá s nikým jiným. Kdyby si Toruk totiž Jakea nevybral, s klidným svědomím by ho ze sebe shodil. Ale jak to víme, že si ho vybral?

Když si mladý lovec vybíra ikran a ikran si vybírá mladého lovce, pozná se to podle agresivity a touhy zabít. Jistě si vzpomenete na dialog Neytiri a Jakea:"A jak poznám, že si mě vybral?" "Bude tě chtít zabít." Předpokládejme tedy, že toruk si svého vyvoleného vybírá stejným způsobem.

Při jednom z prvních lovů se toruk pokusil Jakea zabít, napadl ho, když s Neytiri lovil. Nenapadl ji, zajímal ho jen Jake, to, že tam Neytiri byla a prchala s Jakeem, byla jen shoda náhod.

Proto byl pro toruka tsaheil posvátný, nepřerušil ho neboť poznal vyvoleného. Šestého Toruka Makto, bývalého mariňáka Jakea Sullyho.


Další poznatek, tedy spíše domněnka. Pokud ste někdo četl nebo viděl Čaroděje ze země Oz, dáte mi snad za pravdu. Když se ve filmu poprvé objeví plk. Miles Quaritch, jeho první slova jsou: "You're not in Canssas anymore, you're on Pandora."- "Tady už nejste v Kansasu, jste na Pandoře.


Člověk si může říct: aha, jasný, on tim prostě chce říct, že už nejsou doma na Zemi, ve Státech, že tady platí jiný pravidla. Ale možná už hláška o Kansasu dost zlidověla stejně jako příběh Čaroděje ze země Oz: "Já ti to hrozně nerad říkám, Dorotko, ale tady už nejsi v Kansasu. "
Ve své podstatě to ovšem znamená to samé, už nejsi doma, už se neschováš za máminou sukní, zkrátka už nejsi v Kansasu, Dorotko, jsi na Pandoře.


A další, poněkud romantická, která, abych tak řekla, napadla asi mnohé z vás. Poté co se Jake stane Torukem Makto, najednou ho, hola hop, Neytiri zase chce. Přičemž ho nesčetněkrát slušně poslala do prdele, za to, že je zradil, že od začátku věděl, o co nám, Nebešťanům, jde. Setkala jsem se s jedovatýma poznámkama typu: "Jojo, je z něj Toruk Makto, náčelník, bude mít respekt a moc, takže já ho znova miluju." Jasně, i takto by se to dalo pochopit.
Ale romantičtější duše se jistě raději přikloní k mému výkladu situace: Lidi, neblbněte, vzpomeňte si na poslední slova, která jí řekl její otec, když jí dával svůj luk. Než zemřel, řekl jí, ať se postará o lid Omaticaya. Když poznala Jakea jako Toruka Makto, řekla mu, že se bála o svůj lid. Ale už se nebojí. Tradice, moc a respekt Toruka Makto potlačily a uhasily jakékoli další pochyby o Jakeově loajalitě. Toruk Makto má zkrátka jen jediný úkol- v době Velkého Smutku sjednotit všechny klany. Tak kde by bral čas na zradu? Neytiri se tudíž s klidným vědomím mohla k Jakeovi vrátit, protože všechno, co jí řekl na svou obhajobu ("Zpočátku to byl prostě rozkaz, ale pak se všechno změnilo. Zamiloval jsem se. Zamiloval jsem se do lesa. Do lidu Omaticaya. A do tebe.") byla pravda. Toruk Makto zkrátka nedovede lhát.




A ještě jedna nezodpovězená otázka: Tsu'tey a Neytiri. Po prvním zhlédnutí Avatara jsem nabyla mylný dojem, že jde o jejího bratra. Nevím, asi jak si tam všichni říkali "bratře" a "sestro", tak mě to zmátlo. A taky ten zažitý stereotyp, měl to být příští náčelník, to znamená, je to syn současného náčelníka, ne? V tom případě by Tsu'tey a Neytiri byli sourozenci. A jak říká doktorka Augustinová, budou jednou spolu tvořit pár. Proč ne? Že by společnost Na'vi byla podobná společnosti starověkých Egypťanů? Ranní egyptští faraonové si totiž po vzoru nejvyšších bohů (Usireva a Eset, což byli sourozenci) brali jen a pouze své pokrevní sestry.
Ovšem po dalším a dalším Avatarovi sem toho názoru, že vlastně zhola nic konkrétního nenaznačuje, že je Neytiti Tsu'teyova sestra. Takže u Na'vi k incestu nedocházelo :).

Zleva Mo'at (tsaik neboli duchovní vůdce, šaman), Eytukan (náčelník) a Tsu'tey (nejlepší z bojovníků a lovců)

Koho vám Na'vi připomínají? Mně kočky. Mají ocásky, kterýma vyjadřují své emoce, podobný uši i celkovou stavbu těla. A ty jejich ladný kočičí pohyby... nemůžu si pomoct, jsou takoví kočičí.

A nyní ještě dvě moje nejoblíbenější scény:
1. Jake Sully se chystá vyjevit lidu Omaticaya ono hrozné tajemství- Nebešťané se chystají zničit Rodný Strom. Než se ovšem k tomu dostane, spojení mezi ním a jeho avatarem násilně přeruší plukovník Quaritch a avatar padne před zraky lidu Omaticaya bez ducha k zemi. Toho využije dotčený a zrazený Tsu'tey, kterému Jake přebral nevěstu a chystá se ho se slovy: "Je to jen démon v cizím těle" zabít. Na scénu přichází Neytiri. Srazí Tsu'teye k zemi, tasí dýku a jako rozzuřená kočka, které někdo ohrožuje její koťata, brání bezvládné tělo Jakeova avatara. Je boží.

(bohužel jsem nenašla onu "rozzuřenou" fotku, ale tahle je taky pěkná)

2. Rozhodující vrcholná bitva. Na nepřáttelské nebešťanské lodě zničehonic zaútočí vrtulník, pomalovaný dvěma pruhy, modrým a bílým. V něm sedí Trudy, která má kolem očí pruhy podobné válečnému malování Na'vijských válečníků a korálkovou čelenku ve vlasech. Je boží.

Tak to je pro dnes vše.




Zřím tě.